17.2.2017
Dne 1. 9. 2016 vstoupila v účinnost první ustanovení zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, 1. 12. 2016 potom vstoupil tento zákon v účinnost v celé šíři. Od začátku prosince loňského roku tedy začaly dopadat povinnosti dle tohoto zákona na první skupinu podnikatelů, a sice podnikatele provozující ubytovací či stravovací služby.
Ohledně elektronické evidence tržeb (zkráceně EET) toho bylo za loňský rok napsáno mnoho, zejména však šlo o pozitivní či negativní reakce spočívající buď v optimistických prognózách o kolik více bude na daních z příjmu vybráno, nebo negativních prognózách odpůrců, kolik podnikatelů bude nuceno v důsledku povinnosti EET skončit s podnikáním a kolik z nich tato povinnost přivede do finančních obtíží.
Pojďme si tedy nyní, kdy emotivní reportáže o venkovských hospůdkách zavírajících kvůli EET pomalu ustávají, rekapitulovat, koho se zákon o evidenci tržeb týká, jaké povinnosti přináší
a jaké mohou být následky jejich porušení.
Jak již bylo řečeno, v současné době se povinnost evidence tržeb vztahuje pouze na ubytovací a stravovací služby, přesněji na ty, které jsou uvedeny v klasifikaci NACE (klasifikace ekonomických činností) pod kódy 55 a 56. Jedná se tedy o ubytovací služby na kratší dobu nebo i na delší avšak časově omezenou dobu poskytované buď samostatně, nebo i v kombinaci se stravováním a jinými rekreačními službami. Nejedná se však o nájmy bytů na delší období, tedy alespoň jeden měsíc. Pokud jde o stravování, jedná se o činnosti spojené s kompletním stravováním, nezávisle na tom, zda jde
o zařízení s obsluhou, bez obsluhy, s možností posezení či nikoliv. Nespadají sem však prodeje potravin, které nejsou určeny k okamžité spotřebě a které nejsou z vlastní výroby.
Další milník v rozšíření působnosti zákona na další osoby nastane již 1. března tohoto roku, kdy povinnost k evidenci tržeb vznikne nově pro tržby plynoucí z velkoobchodu a maloobchodu, konkrétně z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47. Z kódu 45 jsou vyjmenovány jen body 1, 3 a 4 neboť z celkového kódu sdružujícího obchod s motorovými vozidly, jejich díly a jejich opravou a údržbou je vyjmuta činnost spočívající v opravě a údržbě motorových vozidel vyjma motocyklů. Té se EET prozatím týkat nebude. Oprava a údržba motocyklů však již bude do EET zařazena. Kód 46 potom zahrnuje velkoobchod všeho druhu, včetně zprostředkování a kód 47 maloobchod všeho druhu.
Již tato etapa působnosti EET se tedy dotkne i zdravotnictví, kdy do této etapy budou spadat lékárny či jakýkoli další prodej zdravotnického zboží, včetně doplňkového prodeje zboží přímo v ordinacích. Tento prodej je totiž rovněž zařazen pod kódem 47, zejména půjde o kódy 47.73 maloobchod s farmaceutickými výrobky a 47.74 maloobchod se zdravotnickými a ortopedickými výrobky.
Další rozšíření působnosti bude poté následovat dne 1. 3. 2018. Od tohoto data bude povinnost evidence tržeb dopadat na všechny ekonomické činnosti s výjimkou činností kódů NACE 17, 20.4, 22, 23, 25, 31-33, 43, 95, 96. Toto rozšíření působnosti bude nejrozsáhlejší a v oblasti zdravotnictví se bude týkat i veškerých zdravotnických služeb a výroby farmaceutických výrobků a přípravků.
Mimo tyto oblasti dopadne povinnost evidence tržeb zejména i na veškerou rostlinnou
a živočišnou výrobu, veškerou těžbu, výrobu potravin a nápojů, výrobu ropných produktů, výrobu některých chemických látek, zejména hnojiv, plastů, pesticidů, barev a laků, výrobu kovů, výrobu elektrických zařízení, výrobu motorových vozidel, výrobu a rozvod elektřiny, zásobování vodou
a likvidaci odpadů, části stavebnictví, zejména výstavby budov, opravu motorových vozidel, dopravu a skladování, informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví, nájem nemovitostí, vědu, výzkum a vývoj, právnické a účetní služby, služby veterinářů, služby fotografů a návrhářů, leasingové služby, cestovní kanceláře, bezpečnostní služby, krajinářské služby, administrativní činnosti, vzdělávání, kulturní a zábavní služby, činnosti spolků, stran a organizací, činnosti domácností jako zaměstnavatelů a činnosti exteritoriálních orgánů a institucí.
Jak je z výše uvedeného výčtu patrné, další a poslední rozšíření působnosti ode dne 1. 6. 2018 již dopadne pouze na menší část činností, a to na výrobu textilií, oděvů a obuvi, zpracování dřeva
a výrobu dřevěných výrobků kromě nábytku, výrobu papíru a výrobků z papíru, výrobu mýdel
a detergentů, výrobu pryžových a plastových výrobků, výrobu kovových konstrukcí, kromě strojů, výrobu nábytku, opravu a instalaci strojů, specializované stavební činnosti (instalace, demoliční činnosti, průzkumné a přípravné činnosti a dokončovací činnosti např. sklenářské, truhlářské, malířské apod.), opravu počítačů a výrobků pro domácnost, a osobní služby (praní a čištění, kadeřnické, kosmetické a obdobné služby, pohřební služby a další osobní služby).
Povinnost evidence tržeb bude tedy postupně mít téměř každý poplatník daně z příjmu fyzických nebo právnických osob, který přijme tržbu v hotovosti, platbou kartou, šekem, směnkou, prostředkem obdobným těmto prostředkům (zejména stravenkou či jiným poukazem) nebo započtením složené jistoty či kauce, pokud tato tržba bude zároveň zakládat jeho rozhodný příjem, tedy příjem z podnikání, který je předmětem daně z příjmů neplacených srážkou. U některých podnikání si tedy lze představit, že podnikatel bude přijímat tržby pouze bezhotovostním převodem z účtu zákazníka
na účet podnikatele, čímž se povinnosti evidence tržeb vyhne.
Pokud je výše uvedeno, že povinnost evidence tržeb dopadne postupně na téměř každého poplatníka daně z příjmů, je nutno k tomu dodat, že z evidence tržeb jsou paušálně vyloučeny tržby státu, územního samosprávného celku, příspěvkové organizace, České národní banky, držitele poštovní licence, banky, včetně zahraniční banky, spořitelního a úvěrního družstva, pojišťovny a zajišťovny, investiční společnosti a investičního fondu, obchodníka s cennými papíry, centrálního depozitáře, penzijní společnosti, penzijního fondu, z podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona, z podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích, tržby uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dní následujících po jeho přidělení, z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi, ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem, ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením, z jízdného nebo související platby hrazených v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob, tržby na palubě letadel, z osobní železniční přepravy, z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků, z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu a z provozování veřejných toalet.
A jaké má tedy subjekt evidence tržeb konkrétní povinnosti? V první řadě je povinen si zažádat o autentizační údaje, a to buď osobně na finančním úřadě, nebo prostřednictvím své datové schránky. Elektronicky si subjekt o údaje požádá vyplněním formuláře na daňovém portálu ministerstva financí adisspr.mfcr.cz a odesláním tohoto formuláře prostřednictvím datové schránky. Subjekt je rovněž povinen nahlásit údaje o svých provozovnách.
Při uskutečnění evidované tržby je potom subjekt povinen zaslat prostřednictvím daňového portálu údaje o evidované tržbě správci daně a zároveň vystavit účtenku tomu, od koho tržba plyne. V datové zprávě zasílané správci daně musí být v základním rozsahu následující údaje: daňové identifikační číslo poplatníka, označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna, označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována, pořadové číslo účtenky, datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve, celková částka tržby, bezpečnostní kód poplatníka, podpisový kód poplatníka a údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu. Na účtence se potom musí objevit fiskální identifikační kód, daňové číslo, označení provozovny, označení pokladního zařízení, pořadové číslo účtenky, datum a čas, bezpečnostní kód a údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu. Zákazníci tak mají možnost si ověřit správnost účtenky a skutečnost, že byla jejich platba jako tržba obchodníka evidována, na daňovém portálu v kategorii služby EET, ověření účtenky. Po zahájení první etapy EET měl zákazník dokonce možnost prostřednictvím portálu daňové správy nahlásit, že účtenka mu nebyla vydána, tato možnost však již byla k dnešnímu dni zrušena.
V běžných případech je datová zpráva o evidované tržbě zasílána ihned a v případě technického výpadku do 48 hodin, výjimkou je však evidence tržeb ve zjednodušeném režimu, při které postačí datovou zprávu zaslat do 5 dnů od uskutečnění tržby. Ve zjednodušeném režimu se evidují tržby z prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při hromadné dopravě.
Subjekt je dále povinen uveřejnit v provozovně informační oznámení následujícího znění: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“
Zákazník nicméně nemá povinnost si účtenku převzít a oproti některým návrhům při schvalování zákona tedy zákazník nemůže být za nepřevzetí účtenky jakkoli postižen.
Plnění povinností vyplývající ze zákona o evidenci tržeb bude kontrolovat Finanční správa České republiky a Celní správa české republiky. Nejčastějším způsobem kontroly přitom bude provedení kontrolního nákupu. V případě, že podnikatel nezašle datovou zprávu o evidenci tržeb, nevystaví účtenku nebo závažným způsobem ztíží či zmaří evidenci tržeb, může mu být uložena pokuta až do výše 500.000 Kč. V případě, že neumístí předepsané informační prohlášení ve své provozovně, případně nebude zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití, může dostat pokutu až 50.000 Kč. Bude-li zjištěno zvlášť závažné porušení povinnosti zasílat údaje o evidenci tržeb nebo vydávat účtenky, může být nařízeno i okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti.
Na závěr je třeba upozornit na možnost fyzických podnikajících osob uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém poprvé zaevidovali tržbu dle zákona o evidenci tržeb, slevu na dani ve výši
5.000 Kč, nejvýše však částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka. Tato sleva byla zakotvena do zákona č. 586/1992 o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu potřeby kompenzace nákladů spojených se zavedením povinnosti evidence tržeb. Slevu je však možno uplatnit bez prokazování nákladů spojených se spuštěním EET a tedy bez ohledu na to, zda měl poplatník skutečně výdaje alespoň v této výši. Pro právnické osoby žádná sleva na dani zakotvena nebyla.
Tolik tedy základní shrnutí stávající právní úpravy týkající se evidence tržeb, která se již brzy stane běžnou součástí našeho každodenního života.
