7.3.2017
Nezletilý starší 15 let se může zavázat k výkonu závislé práce (v rámci pracovního poměru či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) podle jiného právního předpisu (tj. zejm. zákoníku práce); den nástupu do práce nesmí předcházet dni ukončení povinné školní docházky (viz § 35 OZ). Pracovní smlouva ovšem může být uzavřena i před tímto datem. Zákonný zástupce nezletilého mladšího 16 let nadále nemůže rozvázat jeho pracovní poměr; zároveň bylo zrušeno ustanovení § 56a Zákoníku práce, které umožňovalo okamžité zrušení pracovního poměru nezletilého, a ustanovení § 77 odst. 5 a odst. 6, který umožňoval okamžité zrušení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Dále novela přináší změnu omezování svéprávnosti. Před novelou bylo možné omezit svéprávnost nejdéle na tři roky. Podle aktuální úpravy může soud svéprávnost zásadně omezit nejdéle na tři roky, v odůvodněných případech, tedy v případech, kdy je zřejmé, že nelze očekávat zlepšení, však může soud svéprávnost omezit až na dobu pěti let. (Viz § 59 OZ.)
Se zavedením „Nového“ OZ došlo k znesnadnění provádění pitev a podobných úkonů týkajících se zemřelého těla, neboť byl pro provedení takových zákroků vyžadován předsmrtný souhlas zemřelého. Pokud tento souhlas nebyl před smrtí projeven, platilo, že nebyl udělen. Provádění pitev, a to i zdravotních, tak bylo značně problematické. Novela zákona provádění pitev a obdobná nakládání s mrtvým tělem do značné míry zjednodušila: stanoví-li to zvláštní zákon, lze tyto úkony provádět i bez souhlasu. Ustanovení § 115-117, která provádění pitev a dalších úkonů bez předchozího souhlasu v podstatě znemožňovala, byla zrušena.
Dále bylo novelizováno ustanovení § 441 odst. 2 OZ týkající se smluvního zastoupení. Dle tohoto ustanovení je pro plnou moc k právnímu jednání, které vyžaduje zvláštní formu (např. veřejné listiny), vyžadována táž právní forma. Tato formulace ovšem znesnadňovala provádění některých úkonů na základě plné moc, neboť např. plná moc udělená k sepsání notářského zápisu by musela mít formu notářského zápisu. Zákon tedy nově stanoví, že pro právní jednání ve formě veřejné listiny postačí písemná plná moc s ověřeným podpisem.
Došlo k nahrazení pojmu „inženýrské sítě“ pojmem „liniové stavby“, přičemž byla částečně pozměněna jejich definice (viz § 509 OZ).
Ustanovení § 709 odst. 3 OZ, které se týká obchodního podílu a společného jmění manželů, nově stanovuje, že: „Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.“ Nárok druhého manžela k podílu má tedy pouze majetkovou podstatu.
Ustanovení § 921 odst. 2 OZ nově výslovně stanovuje, že osoba oprávněná může po osobě povinné výživou, která je v prodlení s placením výživného, požadovat zaplacení úroku z prodlení.
Novela dále zavedla dílčí změny týkající se nájmu bytu. Ustanovení § 2254 aktuálně stanovuje, že peněžní jistota, na které se mohou dohodnout pronajímatel a nájemce, nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného (namísto předchozího šestinásobku). Dále došlo ke změnám, které se týkají nájmu bytu zvláštního určení, resp. postupu po smrti nájemce takového bytu (viz § 2301 OZ).
Dále novela provedla další dílčí úpravy některých ustanovení občanského zákoníku, např. § 901, § 1988 aj.
