15.12.2017
Zrušení náběhu EET
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 12. prosince 2017 nálezem sp.zn. Pl. ÚS 26/16 o zrušení některých pasáží zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Pro veřejnost je nález významný především tím, že jím byl zastaven náběh dalších fází EET, tedy fází třetí a čtvrté, jejichž účinnost doposud nenastala.
Podnikatelé, jimž měla povinnost vést elektronickou evidenci tržeb vzniknout od 1. 3. 2018, např. lékaři, právníci a další svobodná povolání, výrobci potravin, nápojů (tzv. třetí fáze EET) a dále od 1. 6. 2018 např. výrobci textilií, oděvů a obuvi, se tedy nemusí obávat, že by na ně povinnost ve stanovených termínech dopadla a mohou vyčkávat, jaký bude další osud zákona o evidenci tržeb.
Nyní však ve stručnosti k samotnému nálezu Ústavního soudu ČR a jeho odůvodnění.
Ústavnímu soudu byl předložen návrh na zrušení celého zákona pro protiústavnost eventuálně potom na zrušení jeho jednotlivých ustanovení.
Ústavní soud se nejprve zabýval procesem přijetí zákona, který nebyl v souladu se zákonem, neboť byla ve třetím čtení ukončena rozprava v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Ústavní soud však shrnul, že procedurální pochybení není takové závažnosti, aby bylo možno označit přijetí zákona za protiústavní.
Ústavní soud rovněž nepřisvědčil tomu, že by celý zákon protiústavně omezoval základní lidská práva a svobody. Jako protiústavní však shledal jeho následující ustanovení:
- povinnost podnikatelů fyzických osob uvádět na účtence DIČ, tedy číslo skládající se z označení CZ a rodného čísla osoby (tato povinnost není dostatečně šetrná k právu na ochranu osobních údajů a není tak vhodným a proporčním řešením);
- povinnost evidovat v režimu zákona platby uskutečněné bezhotovostním převodem, k němuž dává příkaz zákazník jednak prostřednictvím provozovatele systému platebních karet či své banky, a jednak prostřednictvím obchodníka (uložení této povinnosti není nutné, neboť se jedná o bezhotovostní převod, který je dobře dohledatelný z bankovních záznamů, a tedy neexistuje zájem státu na jeho další evidenci);
- možnost vlády nařízeními vyjímat některé tržby z režimu zákona nebo je podřazovat pod zjednodušený režim (toto oprávnění dává vládě možnost zákon libovolně modifikovat, nejsou totiž určeny žádné meze tohoto zmocnění, taková ingerence vlády do zákonodárné pravomoci není možná a přispívá k právní nejistotě);
která proto zrušil.
V návaznosti na zrušení těchto ustanovení potom soud uzavřel, že by nebylo vhodné pokračovat v náběhu dalších fází EET, dokud nebude zřejmé, jakým způsobem bude zákon dále modifikován. Usoudil totiž, že by nebylo spravedlivé po podnikatelích požadovat zavádění EET ve chvíli, kde nelze s jistotou říct, v jaké podobě a zda vůbec budou jejich povinnosti dle zákona o evidenci tržeb vyplývat.
Náběh dalších fází EET je tedy odložen do té doby, kdy bude schválena novela zákona o evidenci tržeb. Vzhledem k povolební situaci a obecné neshodě parlamentních stran lze potom usuzovat, že takováto novela nebude přijata snadno ani rychle.
